Kontrola výměny oleje

TiskEmail

Kontrola výměny oleje

Neprovedenou výměnu motorového oleje je možné v laboratoři prokázat. S odhalením špatně či ledabyle provedené výměny oleje je to již obtížnější.

Barva oleje po výměně může být zavádějící

Pochybnosti při výměnách oleje se vyskytují vždy u vznětových motorů. Ty totiž olej zatěžují produkcí sazí, které ze spalovacího prostoru pronikají přes pístní kroužky do klikové skříně a dostávají se tak do motorového oleje. Saze ve velmi krátké době způsobí, že motorový olej je úplně černý a neprůhledný. Při výměně oleje zůstane část starého oleje v mazacím systému a smíchá se s novou náplní. I ta malá část starého oleje, která zůstává v motoru, způsobí, že nově naplněný olej je okamžitě po protočení motoru černý a nevypadá příliš vábně. Zákazníkovi, který si olej zkontroluje na měrce, pak připadá, že má v motoru starý olej jen proto, že má černou barvu.

vymenaoleje1

POSTUPUJETE SPRAVNĚ? PŘI DOPLŇOVANI CHLADICI KAPALINY

Ztráty nemrznoucí směsi

Chladicí kapalina může unikat ze systému dvojím způsobem. Za prvé se ztrácí netěsnostmi do olejové náplně nebo přímo do okolního prostředí. V tomto případě logicky nemrznoucí směs mizí v té koncentraci, v jaké je přítomna (naředěna) v chladicím systému. Naproti tomu ve druhém případě, kdy vlivem tepelného namáhání dochází k odpařování směsi, není složení odparu identické s původní kapalinou. Přesto většina motoristů i mechaniků při zpětném doplňování hladiny ve vyrovnávací nádržce dolévá pouze koncentrát chladicí kapaliny, a nikoliv i vodu. Jaké má tento jev důsledky?

Odpařování kapaliny

I když se to může zdát zvláštní, nejvíce těkavou látkou v nemrznoucí směsi do chladičů automobilů není glykol, ale voda. Žádná těkavější látka se v chladicím systému nevyskytuje. Nakonec výrobci chladicích kapalin často deklarují, o jakou hodnotu nad 100 °C zvýšíte bod varu nemrznoucí směsi, pokud použijete právě jejich produkt v tom či onom poměru. Jak dokládá tabulka, voda má jak nižší teplotu varu, tak i výrazně vyšší tlak (tenzi) nasycených par než etylenglykol. Hlavně tyto parametry totiž rozhodují o tom, jaká látka se bude z roztoku odpařovat rychleji.

Před použitím naředit

Základní úvaha, kterou se většina lidí řídí, zní: „Když doplním hladinu chladicí kapaliny koncentrátem, tedy vlastně jen samotnou drahou aktivní látkou, nemůže to přece být na škodu.“ Opak je však pravda. Nejenom že voda umožňuje glykolu paradoxně dosáhnout nejnižšího bodu tuhnutí (při 1/3 obsahu asi –65 °C), ale je také nejlepším chladivem ze všech známých kapalin. Zatímco rozdíl viskozit není u chlazení motoru až tak podstatný, téměř dvojnásobná tepelná kapacita (množství tepla pojatého na jednotku hmoty), kterou nabízí voda oproti glykolu, je zásadní. Pokud tedy svým zákazníkům doléváte do chladiče výhradně koncentrát, sice jim do určité míry zvýšíte nezámrznost a o několik stupňů i bod varu, ale značně zhoršujete přenos tepla a chladicí možnosti teplosměnného okruhu. Dochází pak k většímu tepelnému namáhání celého systému a dřívějšímu opotřebení nebo poškození jeho součástí.

Zahušťování nemrznoucí směsi

Nejčastější koncentrace chladicí kapaliny, která se používá, je s bodem tuhnutí mezi –20 °C a –35 °C. To představuje přibližně 30–50 % glykolu v kapalině. Zbytek nemrznoucí směsi činí voda, v procentech jsou přítomny inhibitory koroze a v menší koncentraci pak následuje odpěňovadlo a další aditiva. Pokud se při prvním doplňování kapaliny ve vyrovnávací nádržce použije jen koncentrát, zase tolik se toho nestane. Když se ale dolévá bezvodá nemrznoucí směs pravidelně, systém nezkoroduje přímou chemickou korozí (má nadbytek inhibitorů koroze), může ale výrazně narůstat pravděpodobnost vzniku kavitace vlivem nedostatečného odvodu tepla z motoru a tím i mechanického poškození okruhu z důvodů lokálního přehřátí.

vymenaoleje2

Dolévat vodu, nebo koncentrát?

Jak z výše uvedených informací vyplývá, měl by si každý uživatel motorového vozidla (nebo jeho servis) v případě poklesu hladiny ve vyrovnávací nádržce chladicího systému nejprve překontrolovat bod tuhnutí obsažené směsi (hustoměrem nebo refraktometrem). Teprve pak by se měl rozhodnout, zda dolévat vodu, naředěnou směs, nebo ve výjimečných případech i koncentrát. Tomuto trendu nyní odpovídá i zvýšený zájem zákazníků o ředěné verze chladicích kapalin, tzv. „ready tu use“ produkty, nejčastěji v koncentraci s bodem tuhnutí  – 30 °C.